Brněnské Ústřední autobusové nádraží Zvonařka, klíčový dopravní uzel a významný veřejný prostor, prošlo v letech 2017–2021 komplexní modernizací, slavnostně otevřeno bylo 2. března 2021. Proměnu dříve chátrajícího brutalistního komplexu v moderní a funkční terminál navrhl pro investora ČSAD Brno holding ateliér CHYBÍK + KRIŠTOF. Cílem projektu bylo nejen zachovat charakteristickou architektonickou identitu stavby z přelomu 70. a 80. let, ale také výrazně zlepšit komfort a přehlednost pro více než 25 000 cestujících, kteří denně nádražím projdou.

Historie a architektonický odkaz

Zvonařka byla navržena a dostavěna ve třech fázích v letech 1977–1985, přičemž poslední fáze se zastřešením proběhla v letech 1981–1985, jako odpověď na nedostatečnou kapacitu brněnských autobusových stanic. Zastřešení nástupišť, které CHYBÍK + KRIŠTOF ve svém návrhu respektovali, navrhl v 80. letech architekt Radúz Russ. Architektonicky se jednalo o typickou ukázku brutalismu s masivní příhradovinou nesoucí železobetonovou desku a robustní, členěnou atikou. Tento styl, označovaný francouzským slovem „brut“ pro hrubý či surový beton, se vyznačuje zapamatovatelností, výraznou konstrukcí a jasně vyjádřenými materiály. I přes uměleckou a unikátní hodnotu tohoto stylu, chybějící údržba a nekompletní realizace vedly k postupnému chátrání nádraží.

Před modernizací byla Zvonařka popisována jako žalostný prostor, kde noční odjezdy do zahraničí působily děsivě. Okolí, včetně přístupových cest od vlakového nádraží, tramvajové točny či parkovišť, bylo v noci považováno za bezpečné pouze pro otrlé. Nedefinované funkce ploch, neudržovaná zeleň a především hrubě nedosvětlené peróny vytvářely stísněný a nepřehledný dojem pro cestující i za dne.

Vize a klíčové principy modernizace

Ateliér CHYBÍK + KRIŠTOF na projektu pracoval od roku 2017 s cílem proměnit upadající veřejný prostor. Generálním dodavatelem modernizace byla firma PS BRNO, s.r.o. Celkový rozpočet projektu činil zhruba 87 milionů korun, z toho 74,2 milionu pokryla dotace z Integrovaného regionálního operačního programu. Architekti si dali za úkol nejen revitalizovat, ale především zvýšit funkčnost, přehlednost a dosáhnout celkového estetického sjednocení prostoru nádraží.